Quarry Life Award 2022

V minulém roce jsme se s Ondřejem Vaňkem, studentem Gymnázia Rokycany, rozhodli zúčastnit se soutěže Quarry Life Award, která nabízí možnost výzkumu v těžebních prostorech patřících těžařské společnosti HeidelbergCement. Dostali jsme příležitost pracovat na výzkumném projektu ve Štěrkopískovně Planá nad Lužnicí v jižních Čechách. S tímto výzkumem jsme zvítězili mezi sedmi schválenými projekty vybranými k realizaci. Zaměřili jsme se zejména na společenstva vybraných skupin větších členovců a planktonu na vodních i suchozemských lokalitách. Samotný výzkum probíhal od letošního jara do podzimu, lokalitu jsme navštěvovali několikrát měsíčně. Cíl byl jasný – nejenže popsat druhovou bohatost a složení zdejších společenstev, ale též vyhodnotit, jaké podmínky prostředí mohou stát za variabilitou nálezů taxonů a které faktory mají pozitivní, nebo naopak omezující vliv na biotu a na jejím základě vymezit cennost nálezových stanovišť. Na těchto znalostech podložených i jinými vědeckými pracemi jsme poté vytvořili řadu doporučení pro praktická ekologická opatření v pískovně apelující na podporu či obnovu životaschopnosti těchto habitatů. Za účelem vizualizace zkoumaných stanovišť vznikla virtuální prohlídka a k popularizaci pískovny dokumentární film, který natáčela třetí členka a kameramanka našeho týmu Kateřina Fialová.

 

Samotná těžba písku nebo štěrku pozměňuje celkový krajinný ráz, ale také velmi ovlivňuje společenstva rostlin i živočichů na dané lokalitě. Výrazné hospodářské změny, především v posledním století, vedly k úbytku mnoha důležitých biotopů českého prostředí. Nadměrným přísunem živin, zarůstáním vegetací a zdaleka nejen tím jsou ohrožena zejména bezlesá stanoviště s rozvolněnou vegetací. Pro účely textu mám na mysli suché slunné biotopy a štěrkové nebo písčité břehy řek. Historicky byly však takové břehy ve velkém ničeny prostřednictvím regulací, rovnání a zpevňování říčních koryt v rámci vodohospodářských úprav toků. V závislosti na vícero podmínkách konkrétní lokality najdeme v pískovnách prostředí druhově velmi podobné právě suchým písčitým přesypům, stepím písčin nebo nejrůznějším křovinám i štěrkopískovým břehům. Pískovny se proto stávají útočišti mnohých ohrožených druhů a pro některé představují tyto lomy poslední místa výskytu v České republice. Osud těžebny určuje vhodný způsob rekultivace (tj. proces nápomocný obnově ekosystému). Totiž navezením ornice, výsadbou stromových monokultur nebo i nepůvodních druhů dřevin docílíme možná zdánlivé bohatosti, avšak pouze těch druhů, které jsou zcela běžné. Rovněž je takový lesnický proces finančně mnohonásobně náročnější ve srovnání s vědecky podloženými metodami rekultivace. Je dobré mít však na paměti, že ani přítomnost vhodného habitatu pro řadu ohrožených druhů neznamená hned výhru. Ponechání pískovny spontánnímu vývoji je sice nejlevnějším a bezzásahovým řešením, nesmíme však opomenout fakt, že písčiny jsou místa otevřená bez souvisle zapojené vegetace. S průběhem času plocha zarůstá a významnost místa se dozajista vytrácí, a proto je třeba o ní nadále pečovat i po ukončení těžby. Pro udržení co nejvyšší diverzity stanovištně náročných a ohrožených druhů bychom měli lokalitu pravidelně narušovat, jak to v přírodě činí větrná či vodní eroze, v aktivním lomu pak pohyby těžební techniky. K pískovnám rovněž neodmyslitelně patří rozličné tůně a ve větších prostorách pak i velká těžební jezera, která obdobně v horizontu několika let zarůstají rostlinami a zasluhují si také kontinuální obnovování. Jako nanejvýš vhodné se zde ukazuje udržovat určitou mozaiku různě starých nádrží. Rád bych zde vyzdvihl jeden z problémů, se kterým jsme se potýkali, jímž je nekontrolovaná přítomnost ryb způsobující ve vodním prostředí dalekosáhlé konsekvence. Považujeme ji tudíž za klíčový faktor měnící strukturu vodního prostředí. Závěrem je třeba dbát na určitou rozmanitost stanovišť, která v konečném důsledku podporuje diverzitu těžebních prostor nabídkou širokého spektra různých podmínek pro život.

 

Rád bych poděkoval našemu gymnáziu především za možnost uvolňování z výuky v rámci mého individuálního plánu, neboť bez toho by náš časově náročný projekt nemohl vzniknout.

 

Matěj Ešpandr, 3.C Gymnázium Česká Třebová

 

– virtuální prohlídka pískovny v Plané (autor Jakub Ešpandr), flycamczech-vr.click/plana.html

– krátký dokumentární snímek o životě pískovny, youtu.be/p90WZ9jiJhc