Proč na naše gymnázium

Proč studovat u nás aneb Proč vůbec studovat na gymnáziu? Zde jsou odpovědi na některé časté dotazy:

 

Pro koho to gymnázium vlastně je?

Gymnázium určitě není pro každého. Nemělo by však být jen pro nadané. Mělo by být pro ty, kteří se nevyhýbají učení a vzdělání, kteří jsou ambiciózní a nechtějí být v životě pasivní. Měli by mít šanci všichni, kteří třeba nejsou na základní škole nadprůměrní, ale tak nějak tuší, že to v životě stejně bez neustálého vzdělávání nepůjde.
 

Stačí jen maturita?

Do 80., možná až do 90. let 20. století se pro většinovou společnost zdála vrcholem dosaženého vzdělání maturita. Kdo měl maturitu, měl lepší práci nebo mohl jít na vysokou školu. V současnosti už mnohdy nestačí ani vysoká škola, sledujeme-li nárůst doktorských studijních programů a různých kurzů dalšího vzdělávání. Vysokoškolské vzdělání je požadováno už i po pracovnících ve středním managementu, ve zdravotnictví po ošetřujícím personálu, u policie, v mateřských školách atd.
 

Radí základní školy ve prospěch žáka?

Těžká a nejednoznačná odpověď. Naštěstí existují základní školy, které se snaží připravit žáky k přijímacím zkouškám a umožnit nadaným žákům jejich rozvoj. Třída víceletého gymnázia je v podstatě výběrová třída, kde se chuť po poznání mezi žáky vyrovnává a žáci jsou v podpůrnějším prostředí více motivováni, získají větší chuť do studia, což je pro ně do budoucna jedna z nejvýznamnějších výhod, které pro život dostanou (viz více např. u informací o požadavcích firem).
(Odkaz na podrobnější informace: STRAKOVÁ, Jana. Přidaná hodnota studia na víceletých gymnáziích [online]. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2010 [cit. 2011-11-08])
 

Jak náročné je studium na gymnáziu?

Bez pochyby je náročnější než například na učilišti. S tvrzením, že je gymnázium těžší než průmyslová škola nebo technické lyceum, už by se dalo polemizovat. Domníváme se, že gymnázium je mezi školami, zakončenými maturitní zkouškou, možná náročnější proto, že díky všeobecnému záběru se žák dostane k velmi široké škále oborů a předmětů. Výhodou je možnost dalšího studia na všech typech vysokých škol.
 

Potřebuje trh práce absolventy gymnázií?

Ano, nutně. Gymnázium je totiž jedním z mála typů škol, který vybaví budoucí zaměstnance doslova vším, co firmy požadují. Domněnky, že většina firem hledá zkušené absolventy specializovaných oborů, jsou dnes již trochu překonané (samozřejmě, pokud nejde o dělnické profese, k jejichž výkonu není potřeba ani střední školy). V moderně řízených firmách je dnes běžné, že jsou jejich zaměstnanci pro dané zaměstnání teprve školeni a vzděláváni firemními či smluvními vzdělávacími středisky. Od zaměstnanců se proto vyžaduje tzv. schopnost dále se vzdělávat. Z průzkumu inzerátů nabídek práce vyplývá významný požadavek kladený na vlastnosti osobnosti (na předních místech např. komunikační schopnosti, flexibilita, adaptabilita, dynamika, organizační schopnosti, pracovitost, samostatnost a pečlivost). Právě ty jsou na gymnáziích běžně rozvíjeny. Evidentní je i důraz firem na minimální dosažené vzdělání. Ze vzorku více jak 8000 inzerátů umístěných na internetu byl požadavek na vzdělání s maturitou u více než poloviny inzerátů, na vysokoškolské vzdělání u třetiny inzerátů. Dalšími významnými požadavky jsou znalost světového jazyka a počítačová gramotnost. Všechny tyto předpoklady získávají žáci na gymnáziích běžně, mají tedy při hledání zaměstnání nesrovnatelnou konkurenční výhodu (a to i kdyby náhodou žádnou vysokou školu nevystudovali).
(Odkaz na uvedený průzkum:  ŠŤASTNOVÁ, Pavlína. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu - 2010 [online]. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2011 [cit. 2011-11-08])
 

Kolik absolventů gymnázií je úspěšně přijato na vysoké školy?

Podle citovaného výzkumu je přijata naprostá většina absolventů gymnázií (pramen uvádí 95 % přijatých) na všechny, tedy i přírodovědné a technické obory. Absolventi gymnázií jsou i ti, kteří nejméně odcházejí z vysokých škol před ukončením studia.
 

A jak je to v případě českotřebovského gymnázia?

Českotřebovské gymnázium má tradičně vysokou úspěšnost absolventů u přijímacích zkoušek na vysoké školy. Podle nám známých údajů bylo v letech 2009–2014 přijato na vysoké školy v průměru 94,5 % absolventů. Podle výsledků z letošního roku je na vysoké školy přijato 100 % absolventů osmiletého a 94,4 % absolventů čtyřletého studia.
 
 

Mýty a polopravdy

1) Víceletá gymnázia berou žákům dětství

S tím zásadně nesouhlasíme. Naopak, na základě zkušeností získaných diskusí s žáky našeho gymnázia vyplývá, že takový pocit ve valné většině nemají vůbec a navíc, s rozšiřováním zájmu žáků o více oblastí, mnohdy dokážou svůj volný čas trávit kvalitněji a smysluplněji, neuchylují se tolik ke společensky škodlivému chování a dokážou se z aktivit radovat, být spokojení a relativně vyrovnaní. Mnoho z nich zvládá rozmanité zájmové kroužky, velké procento z nich absolvuje zájmovou činnost v domě dětí, v ZUŠ apod. To vše jejich život spíše obohacuje.
 

2) Gymnázium je spíše humanitně zaměřené

Spočítejme hodiny předmětů přírodovědných a humanitních a zjistíme, že na gymnáziích často převládají co do počtu hodin přírodovědné předměty včetně matematiky.
 

3) Na gymnáziu je těžká matematika

Srovnejme učivo matematiky běžného (nikoli matematického) gymnázia s průmyslovou školou nebo technickým lyceem a zjistíme, že rozdíly jsou nepatrné. Pravdou je, že se ve školním vzdělávacím programu gymnázia objevuje navíc učivo, které se na ostatních typech škol neprobírá. Právě toto učivo však zvýhodňuje pozici absolventa gymnázia na vysoké škole.
 

4) Z gymnázia je těžké dostat se na vysoké školy technického směru

Omyl. Nejen, že je to možné, ale dokonce i úspěšnost při dokončení takové vysoké školy je u absolventů gymnázií velmi vysoká, což vyplývá ze studie Úspěšnost absolventů středních škol ve vysokoškolském studiu, předčasné odchody ze vzdělávání.
(Studie: KLEŇHOVÁ, Michaela; VOJTĚCH, Jiří. Úspěšnost absolventů středních škol ve vysokoškolském studiu, předčasné odchody ze vzdělávání [online]. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2011 [cit. 2011-11-08])
 

5) Na gymnáziu vyučující nepřiměřeně nutí žáky do plnění jejich povinností

Omyl. Předpokládáme, že si žáci vybrali gymnázium s vědomím určitých nároků, povinností a způsobu studia. Je jen na žákovi, jak ke studiu přistoupí, jak pečlivý ve studiu bude, co zvládne hůře na úkor např. svého studijního zaměření nebo mimoškolních aktivit. Nechceme uměle „vyrábět“ premianty, rádi bychom vychovávali sebevědomé, samostatné a vyrovnané mladé lidi, kteří si poradí v reálném životě. Pravidla studia jsou na našem gymnáziu dána školním řádem a neliší se od obsahu školního řádu ostatních středních škol.
 

6) Z gymnázia se nedá „utéct“

Nikoho nelze nutit, aby setrvával na gymnáziu proti své vůli. Říká se, že je to pro žáka ostuda, pokud se vrátí zpět na základní školu, a proto téměř nikdo nepřestupuje. Podle názoru našich žáků nižšího gymnázia nikdo o návratu na ZŠ neuvažuje, protože jim vyhovuje styl studia na gymnáziu, prostředí, přístup vyučujících, aktivity, možnost vlastního rozvoje apod. Naopak z kvarty (na úrovni 9. třídy ZŠ) se žáci občas hlásí na jiný typ střední školy, pokud zjistí, že mají zájem o něco jiného. Opět zde mají výhodu proti žákům ZŠ např. ve vybudovaných studijních návycích a rozsahu zvládnutého učiva.
 
 

Co nabízíme žákům 1. ročníků?

  • Všeobecné vzdělání umožňující pokračovat v dalším studiu např. na vysoké škole ve všech typech oborů;
  • širokou nabídku volitelných předmětů podle zaměření žáka;
  • širokou nabídku cizích jazyků (anglický, německý, francouzský, ruský, španělský, latinský);
  • možnost vycestovat do zahraničí (partnerské školy v Norsku, Itálii, Německu, na Slovensku, exkurze do Velké Británie, Francie apod.);
  • individuální rozvoj v dalších školních a mimoškolních aktivitách (Fotokroužek, Školní sportovní klub, ekologický kroužek Freoni, historický kroužek, divadelní kroužek, pěvecký sbor);
  • účast v soutěžích a olympiádách, ve sportovních soutěžích (florbal, volejbal, fotbal, basketbal, atletika apod.), v méně běžných soutěžích (např. piškvorky);
  • účast v projektech a výzkumné činnosti ve spolupráci se soukromými firmami.