Septimáni opět na pražském summitu

Stejně jako v minulých letech i letos proběhl studentský vzdělávací projekt – Pražský studentský summit. Tento rok se konal již 27. ročník tohoto úspěšného studentského projektu.

Jaká je náplň tohoto summitu? Neznalý člověk by nejspíš jednoduše řekl, že se jedná o pouhou simulaci jednání OSN, která vznikla ze snahy mnohých studentů, kteří nebyli spokojeni s rychlostí ani s výsledky mnohých jednání v rámci OSN a chtěli si alespoň prostřednictvím simulace vyzkoušet, jestli je možné dosáhnout nějakého zlepšení. Po absolvování celého ročníku ale zkrátka nemohu říci, že by se jednalo jen o pouhou simulaci. V celém summitu jde také hodně o lidi, o úžasné a unikátní osoby, které vás celým summitem doprovází a které poznáváte takřka na denní bázi. Jsou to sice lidé z různých koutů naší republiky, ale s jedním významným snem, snem něco změnit. To je ten sen, který všechny spojuje a prochází takřka celým projektem.

Jak tedy takový summit probíhá?

Celý summit začíná podáním přihlášky, v které musíte projevit alespoň minimální znalosti ohledně organizace jako takové. Samotná přihláška následně slouží k rozřazení států, za které budou následně týmy celý půlrok jednat. Nám se i s trochou štěstí podařilo zastupovat jednu z našich „vysněných“ zemí. Jednalo se konkrétně o Egypt, stát Slunečních bohů. K zastupování Egypta nás hlavně přivedla touha po výzvě zastupovat zemi s velmi rozdílnou kulturou a s diametrálně odlišným pohledem na svět.

Každý člen delegace pak jednal v rámci jednotlivého orgánu, který mu byl v rámci týmu přidělen. Já osobně jsem byl součástí 4. výboru OSN řešícího otázky jednak politické a jednak dekolonizačního charakteru. Samotný orgán pak můžete znát pod zkratkou SPECPOL. V rámci celého ročníku jsme se pak zabývali převážně třemi aktuálními body agendy, které jsou v kompetenci výboru jako takového. Konkrétně se tedy jednalo o velmi složité a částečně velmi kontroverzní prevenci násilných střetů v oblasti Izraele a Palestiny, o vnitřně přesídlené osoby a o revizi mezinárodní spolupráce v otázce volebního monitoringu.

Naším druhým zastupovaným orgánem byla WHO (World Health Organization). Zde se probírala témata náhradního mateřství, alkoholismu a bakteriální rezistence. Celý ročník následně završily velmi dojemné proslovy hlavních organizátorů a závěrečné loučení v rámci jednotlivých výborů.

Na konci tohoto článku musím zmínit ještě jednu věc, kterou vám summit může přinést, tou věcí je osobní setkání se známými osobnostmi, které bez nadsázky hýbou světem. V mé paměti například zůstane osobní setkání s panem Robertem Fremrem, který patří dlouhodobě mezi hrstku lidí, kterých si nejen velmi vážím, ale také se jimi inspiruji. Dále také nesmím zapomenout na setkání s jedinečným Šimonem Pánkem nebo se Sylvou Horákovou, kterou bych zvládl s nadšením poslouchat i celé hodiny. Jsem rovněž rád za možnost střetnout se s významnými politiky, např. Pavlem Fisherem a Janem Lipavským.

Filip Záleský, 7.A