Cyklokurz 2022

Jakožto studentka druhého ročníku českotřebovského gymnázia jsem měla tu čest zúčastnit se cyklokurzu v Dolní Čermné. Můj vztah s kolem je asi tak pevný jako mastek, takže jsem od tohoto výletu neměla příliš vysoké očekávání. Nakonec mě ale mile překvapil.

Hned první den po hodinové jízdě blátivou lesní cestou a zjištění, že jsme dorazili teprve do Skuhrova jsem myslela, že mě odveze sanitka a domů se už nikdy nevrátím. Nad vodou mě držely jen pytlík kyselých žížalek a představa postele na chatce.

Během týdenního pobytu v Orlických horách jsem také došla k mnohým prozřením. Naučila jsem se, že slovo rovinka nemusí vždy znamenat vodorovný povrch, ale klidně i tříkilometrové stoupání. Zjistila jsem, že orientační běh v lese rozhodně není moje silná stránka a že karetní triky pana Keprta pro mě budou navždy záhadou. Tamní stavební inženýři navíc nepatří mezi nejostřejší pastelky v penále, jelikož žádný z lustrů v jídelně neladil se vzorem stropu a jejich upevnění nevypadalo zrovna důvěryhodně.  A rozhodně není výhra dostat nově vypadající chatku, protože je v ní obří zima a nedá se v ní usnout.

Ovšem, abych si tady jen nestěžovala. Musím uznat, že atmosféra byla po celou dobu úžasná a ten týden nakonec překvapivě rychle utekl. Program byl skvěle naplánovaný a možnost aktivit byla prakticky neomezená. Mohli jsme si vyzkoušet střelbu z luku či vzduchovky. V harmonogramu byly ale i závody na kánoích, již zmiňovaný orientační běh, a dokonce i přednáška o první pomoci zajištěná ČČK. Jedno odpoledne si ti odvážnější z nás zkoušeli eskymáka v kajaku za dohledu pana učitele Limberského a rozhodně nezklamali. Po večeři jsme měli prakticky volné pole působení. Mohli jsme hrát beach volejbal, fotbal, tenis, nohejbal a spoustu dalších sportů. A i přes to, že jsme byli všichni po aktivním dni velmi unaveni, jen málokdo z nás této nabídce odolal. Po sportu nastal čas na táborák a zpěv u kytary a než jsme se nadáli den byl u konce a byl čas přesunout se do postýlek.

I přes namožené všechny části těla jsem si výlet užila. Chtěla bych poděkovat paní Fricové, panu Jiráskému, panu Limberskému, panu Keprtovi, paní Peroutkové a paní Petrové, že s námi tento kurz absolvovali a doufám, že si kurz užili aspoň z poloviny jako my.

Klára Mařáčková, 2.C